Včelařská konference

Hmmm, díky za obsáhlou odpověď.
Tedy, pokud ul nechci "natírat", stačí pro jeho ochranou pouhé "napuštění" například lněnou fermeží?
Existují i jiné ochranné "napouštěcí" roztoky? Předpokládám, že by to muselo být něco na bázi přírodních látek...
Jde mi hlavně o zachování maximální parové propustnosti dřevěné stěny úlu.

Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.
Z přírodních látek je na napouštění asi nejlepší fermež, z umělých lazurovací laky, dále z umělých by šly ještě použít barvy na asfaltové bázi. Odvar z bylinek nebo něco podobně přírodního se pokud vím na ochranu dřeva nepoužívá. Každopádně napuštění dřeva těmito látkami znamená utěsnění pórů cca 1-2 mm vrstvy dřeva napouštěcí látkou a tím pádem nepropustnost této vrstvy pro vodní páru i pro dřevokazné houby a hmyz. Tyto látky fungují na základě bariérového efektu. Ochranné látky, které nechávají ve dřevu póry, působí na principu „jedovatosti“ na dřevokazný hmyz a houby, obvykle jsou jedovaté i pro včely nebo nevhodné pro venkovní prostředí.
Paropropustná barva na dřevo - Speciální barvu pro tento účel neznám. Mohla by fungovat paropropustná barva pro fasády, obyčejné hašené vápno, to má díky své chemické reakci docela určitě ochranný vliv na dřevo nebo nějaká namíchaná barva z nějaké vodouředitelné disperze ( třeba Sokrat nebo třeba disperzní lepidlo na dřevo ), malířské hlinky, vápna atd. Každopádně, protože dřevo nepůjde pod nátěr napustit, bude mít takový nátěr omezenou přilnavost. Může to dopadnout tak, že co půl roku bude třeba vzít kartář, nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha získat za hodně peněz málo muziky.
Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost zrovna přes stěnu úlu?

R. Polásek wrote:
> Kvalitně a správným přípravkem napustit úl znamená vykonat cca 80 % v
> ochraně úlu, nátěr na úlu je už potom jen zbytek a vylepšení vzhledu.

> nepřilnavou barvu odstranit a natřít znova. Připadá mně to jako snaha
> získat za hodně peněz málo muziky.
> Opravdu potřebuješ odstraňovat vlhkost       zrovna přes stěnu úlu?

On ne, vcely :-)

Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu v nasich
podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena prave jeji
optimalni propustnost par.

Zdravi PP.

>Je znamo, ze jednim z nejlepsich materialu pro stavbu ulu >v nasich
>podminkach je slama, a jako jeden z duvodu byva uvadena >prave jeji
>optimalni propustnost par.

>Zdravi PP.

Určitě, pokud ale vnější povrch úlu tvoří přímo sláma, maximálně sláma chráněná kovovým sítem, děrovaným sololitem a podobnými materiály. Pokud ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

s pozdravem
r. Polášek

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
omšelé, ale dřevo je v pohodě.
Zdravím Ivan

RP> ale slámu zvenku uzavřeš vrstvou málopropustnou pro vodní páru, je
RP> paropropustnost slámy naopak velice nepříznivá vlastnost.

>Vyřazené slaměné košnice se někde používaly jako vědra na vodu, protože byly
>zevnitř zavoskované a zapropolisované tak, že nepropouštěly.

>Pro sebe jsem si stanovil, že na páru je neljepší očko a zasíťované
>dno a natírám zvenku balakrylem. Nejstarší nástavky jsou po cca 15 letech
>omšelé, ale dřevo je v pohodě.
>Zdravím Ivan


Proto se taky úl ze slámy kdysi osvědčil, včely vytmelily vnitřek úlu, takže z úlu do slámy se dostalo jen málo vlhkosti a pokud sláma z venku úlu nebyla zakrytá, ale volná, to málo vlhkosti s přehledem uniklo ven. Takže sláma byla pořád suchá ať včely v předjaří uvnitř plodovaly jak chtěly. Stěny úlu ze slámy byly, i z důvodu mechanické pevnosti silné cca 6- 8 cm, což z hlediska tepelné izolace odpovídá tak asi 4 cm pěnového polystyrenu, takže to byly uteplované úly. A většina vlhkosti unikala česnem, které bylo, aspoň co jsem viděl obrázky, v horní polovině úlu, takže někde, jako je dnes očko. Řekl bych, že tehdejší včelaři znali i takové postupy, něco jako na začátku zimy vytvořit menší otvory a netěsnosti na dně úlu a tím vytvořit mírné proudění vzduchu uvnitř úlu, který přes česno nahoře odváděl nadbytečnou vlhkost.
Věřim, že pokud se vzal nepoškozený vytmelený slaměný úl a nalila se do něho voda, tak hned nevytekla. Ale jako vědra? Propolis a vosk je sice materiál vysoce lepivý a dost odolný, ale jen při úlové teplotě. Pokud se vystaví teplotě pod řekněme 25 st. C , stane se křehký a lámavý. Takže by asi stačilo takový úl naplněný vodou po hodině zdvihnout, tmel uvnitř úlu by popraskal a z vědra by se stal spíše předmět vhodný jako filtr pro cirkulaci vody v zahradním bazénu. Dokonce by měl, díky propolisu určité baktericidní vlastnosti.

Ale zpátky k nátěrům úlu. Domnívám se,že nemá smysl podporovat odstraňování vlhkosti z úlu přes dřevěné stěny úlu. Nátěr úlu musí především chránit dřevo úlu, nesmí být jedovatý pro včely a pokud možno nezanášet do prostředí cizorodé látky, musí mít dostatečně kvalitní vzhled a samotný nátěr musí vydržet dostatečně dlouho. A nesmí být zbytečně drahý.
A vlhkost z úlu odstranit jinak. Já používám taky zasíťované dno a na stropě mám na rámcích silonovou síťovinu a na ní několik cm paropropustných uteplivek, jako jsou noviny, filcové uteplivky a hobru. Očka používám málo, jednak je zatím na některých nadstavcích nemám, jednak v zimě sýkorky na otevřená očka rády v zimě klepají a lákají tím včely ven.
s pozdravem
R